Chytrá hudba AG Fleku na LP Tramtárie má rozměry akustické křehkosti, jemné se protínající s vokály, určitou naléhavou vroucnost a sladkobol. Opírá se o rockový proud i o moravskou lidovost (písnička Rehranice pochází z Hané). Vše ve zvukově čisté až křišťálové podobě, jakou dokáže namíchat bývalý člen kapely Ivo Viktorin ve svém zlínském studiu „V".

Karel Markytán, autor většiny skladeb, je jemný melodik a lyrik. Valašský klávesista, kytarista a zpěvák Vlasta Redl svým zemitějším rockovým přístupem poměrně neutralizuje Markytánovo naivně romantické snění (ovšem písně si asi Setři pro sólový projekt). Příchuť uvolněnosti dodal „Fleku" kytarista Radek Pastrňák, který s bubeníkem Richardem Kroczkem ml. a hráčem na klávesy Milanem Nytrou patří k nejčerstvějším posilám sestavy (jejíž začátky z roku 1977 pamatují vlastně jen Karel Markytán |a baskytarista Josef Sobáň).

Pestré flekovské společenství na desce doplňuje například houslista Richard Kroczek st. v trochu přehnaně dojemném Café Nostalgia. Dívčí sbor rozprostírá letní žár a touhu ve skladbě Na konci léta, jejíž nezazpívaný text nalezneme posléze v příloze obalu Františka Borovce. Jedna z nejpůsobivějších písní pražského písničkáře Jakuba Nohy, Štěrbinou ve dveřích, se v aranžmá AG Fleku vzepne k dráždivé neuchopitelnosti. Naopak zvlněnou krajinu odpočinku a klidu maluje Radek Pastrňák (Tramtáryje). AG Flek řádně našlápne jen občas (např. Můžeš mě holka), rozkoš z rytmu dostáváme po kapkách vedle radosti z projasněného prostoru, plného pěkných tónů kytar, kláves či sborů.

Oceňuji tanec na hrotu líbivosti a zpěvnosti, z něhož vždy hrozí pád do kýče. AG Flek pád riskuje (hodně „sladí"), ale nepadá ani jednou, přestože zpívá skoro stále o lásce.

VLADIMÍR VLASÁK
16. května 1991 LN