Naše první společné album, které jsme natočili již v r. 1988 pro tehdy ještě bolševický Supraphon. Ten však s jeho vydáním nijak nespěchal, takže nakonec stejně vyšlo až po pádu režimu.

Jakkoli se album zabývá společenskými tématy a už jen jeho název, podtržený letištní kompozicí obalu, kde zasmušilí protagonisté rezignovaně pozorují odlétající letadla, by se jistě dal považovat za politickou provokaci, nedá se s jistotou tvrdit, že vydání bylo pozdrženo z ideologických důvodů.

Pravděpodobnější je, že členům schvalovací komise - což byli často také skladatelé a textaři, jen již trochu semletí dobou a možnostmi, které jim nabídla výměnou za poslušnost - nešlo tolik o závadnost díla, jako spíš o to, aby podrželi regály obchodů s deskami pro svoje vlastní chráněnce a nevpouštěli do továrny nové, dravější talenty, kteří by jim ujídali z hromady vinylu a výrobní kapacity znárodněho gramofonového průmyslu.

Deska vyšla beze změn, tak jak jsem ji 2.1.1989 odevzdal a je pozoruhodné, jak málo jí čas ubral na svěžesti a síle. Je tématicky různorodá, a přece jednolitá, hudebně pestrá, ale ne strakatá, chvílemi textově hodně zatěžkaná a jinde zase odlehčená, a přitom je neuvěřitelně vyvážená. Chvíli spěchá, chvíli se loudá, a přece se dobře poslouchá jako celek.

Vzácné. Dodnes to nechápu. Nahráli jsme později desky z mnohem lepšího a soudržnějšího materiálu, a přece se nám nikdy nepodařilo složit z toho tak jednoduchý celek. Marně hledám nějaké přijatelné vysvětlení pro tento malý zázrak.

Ale tuším proč se stal. Asi jsme si to všichni strašně moc přáli.

Nerad chválím věci, na kterých jsem se účastnil, ale protože toto album už není nikde k sehnání, nebudu to přepisovat.

Je to prostě naše nejlepší společná deska. :-)

LP, MC - Supraphon © 1990; CD, MC - Venkow records © 1999