Loni po koncertě ve Strážnici jsem měla dojem, že lepší už
to ani být nemůže. Mýlila jsem se. Letos v Otrokovicích to bylo ještě
lepší a velmi mě zajímá, kam až to povede příště, doufaje, že nějaké příště
bude. Moc by vám slušelo zámecké nádvoří tady u nás na Smetanově Litomyšli :-)
A jen doufám, že uvažujete o pořízení nějakého záznamu, takové tříhodinové DVD
se vším všudy, bez zbytečného střihu… hmm, to by nebylo vůbec marné :-)
Ne vždy je pravidlem, že když spojí síly
ti nejlepší, je to ku prospěchu věci. Když vzpomenu na ta MS v hokeji, kde
se sešly spousty hvězd z NHL a očekávaný tým snů nikde. Ale ve spojení
těchto dvou excelentních part musí být snad nějaká kouzla a čáry. Je totiž
nepochybné, že v těch vyprodaných sálech je víc takových bláznů jako já,
kteří z toho, co se děje na pódiu, padají na zadek a musí si hlídat, aby
to vše sledovali jen s otevřeným srdcem, a ne i s otevřenou pusou. A
nejde jen o muziku, ale pozorovat vás všechny při „práci“ je opravdu radost. Člověk
má alespoň na chvíli pocit, že všechno je tak, jak má být, a že je ve správnou
chvíli na správném místě. Díky za tu poctivost, se kterou to děláte. Ve všech
těch úsměvech, humoru, ale i vážnosti, emocích a hlavně očích je vidět, že jste
si nepřijeli jen odkroutit další tři hodiny a hurá dál. Díky za tu odvahu vystoupit na pódium se
staroslověnskou písní, natolik vzdálenou všem těm dnešním přitroublým hitůvkám,
ze které se, alespoň pro mě, stal jeden z vrcholů večera. Díky za tu
možnost jen tak sedět a poslouchat a urazit při tom velký kus cesty.
P.S.: Když jsem čekala ve frontě na šatnu, pánové za mnou
hodnotili koncert a jeden povídá: „Ty vole, ten Redl to je… to je… ale taková
osobnost, ten tam vyloženě zářil.“ Jakkoli tento počin vnímám jako výsostně
kolektivní záležitost, ten chlap měl prostě pravdu :-)
Díky!
