Právě jsem zažil něco, o co se prostě musím podělit. Pracuju v Domově pro mentálně postižené. Našim pánům je kolem 40 let. Hodně pouštíme hudbu, ale abychom je udrželi v pozornosti, musíme nejčastěji volit to, co naši chlapi znají a co mají od mala rádi. Tudíž většinou to je dechovka, Karel Gott, Helena Vondráčková, atd. Prostě pro mě hudební masakry. Zatím jsem je neviděl pozitivně reagovat na něco, na co nejsou od dětství naprogramovaný. Tenhle typ lidí miluje stereotyp. No ale abych to zkrátil. Pustil jsem tam Vlastovu desku Staré pecky a když už hrála podruhé, tak najednou koukám, někteří pánové se začali blaženě usmívat a někteří i nejistě prozpěvovat. Zkrátka měl jsem s tím úspěch jak hrom. Tohle jsem u žádné muziky, která je pro ně nová, ještě nezažil. Takže Vlasto, děláš poctivou muziku. Přeju ti všechno dobré. :-)