No tak spusť
d'Artagnane
Ty přece nemíváš oči slané
Pojďme
Odvedu tě ránem
Zpátky do tvých hezkých dnů
Mně taky každý hned všechno věří
Řekl
A hladinu vítr zčeřil
Ale nikde mu nevykouklo peří
To bych těžko přehlídnul
Chceš spasit svět
Usmál se ten blázen
Vždyť to je jenom prázdná fráze
Copak jde vůbec něco snáze
Ale kdež
Stejně vlny prorvou hráze
A květy mrazem ztuhnou rázem
A tobě bude i v té zkáze
Jak chceš
Kdo by nezatoužil stát se
Na pár chvil mocným vládcem
Když jde vratce cestou z práce
Kolem velkých stavení
Anebo být čarodějem
Proměnit zlého Lakostěje
A toho co se mu pořád směje
Třeba v kopec kamení
A tak jsem studoval knihy kouzel
Pil krev upírům a pak spal dlouze
Duši zaprodal té touze
Poznat z čeho pramení
Cizích osudů nitky splétal
Uměl proměnit týdny v léta
Byl jsem neviditelný
Létal
A četl z tajných znamení
A ona řekla jen
Svět je krásný
Plný hvězd vesměs šťastných
Mám ráda když se zasníš
Jsi jak napadaný sníh
Ach Bože můj
Zle je zle je
To je konec čaroděje
Kdybych aspoň věděl kde je
Kudy zvoní její smích
Chci být s ní
Chci být s ní
Ona umí stvořit svět
Odejít
A už nevrátit se zpět
